Naše výlety na kole - cykloturistika.
Jak jsme kufrovali v Chudenicích.
-
- Vyjeli jsme si vláčkem do Švihova a těšili jsme se na povedený výlet.
- Od vlaku jsme se vydali po hlavní silnici směrem na Katovy a hned za
železničním mostem jsme sjeli na červenou vedoucí na Kokšínský Hrádek .
- Bludný kořen jsme museli překročit hned při vstupu do lesíka – místo
směřování do Malechova jsme objeli kolem dokola vršek Švabi,
najeli zpět na hlavní silnici, a že jsme si nevšimli
změny svého směru o 180°, vrátili jsme se v pohodě do Švihova – ach
jo.
- Zkratka přes luka,
švihovský jez přes Úhlavu
a stará cesta po hrázi rybníka ustící konečně na malechovskou
silnici nebyl zas tak dobrý nápad. Nu, ale cesta nám již ubíhala přes
Dolany a Balkovy,
kde jsme přečkali v autobusové budce první přeháňku, na
Chdudenický zámek.
- Kafovou přestávku s deštíkem a v hlučné atmosféře německých turistů,
kteří okupovali se svými motorkami celý nový chudenický zámek, jsme
zkrátili na minimum, odmakali si cestu k
Bolfánku, rozhlédli
se po okolí, zkontrolovali
čertovu spáru,
navštívili pamětní desku Palackého, nezapomněli se pokochat v arboretu
a již jsme se domnívali směřovat do městečka Chudenic s představou hodů v
restauraci u Starého zámku v mysli.
- Jak ale jinak. Den byl ve znamení bloudění – směřovali jsme
na druhou stranu – kol Kvapilových jezírek jsme se řítili
z kopce ven z lesa na Kaničky. Nezbylo nám, než to vzít rovnou přes kopec na
Chudenice. Solidní polní cesta, jak je jejím zvykem, se brzy změnila v
travnatou lesní, větvící se v mnoho dalších
cest, příroda nás oblažila prudkou bouřkou a vysokou
promoklou travou jsme se brodili tam, kde jsme tušili městečko.
- Konec byl samozřejmě dobrý – v lese jsme nezahynuli,
hody jsme absolvovali a bouřka přinesla vyčasení a slunečnou
cestu na zpáteční cestě na Plzeň.
