Naše výlety na kole - cykloturistika.
Toulky po Českém Ráji – aneb zkuste to bez mapy.
-
- Naši trasu jsme zahájili v Turnově.
- Přes Přepeře jsme vystoupali do Sychrova – zámek
vskutku krásný. Sjezd z kopečka zpět jsme si okořenili polévkou v Pěnčíně -
a mapu jsme jim tam nechali na památku.
- Zprvu se zdálo, že se bez ní obejdeme – vrch Mužský s
Příhrazskými skalami se před námi tyčil, avšak na jeho úbočích
bylo příliš mnoho cest. Jejich prozkoumání nás stálo přes hodinu času a přes
deset ujetých Km navíc. A tak jsme se raději vrátili do vesnice Březina a
tam jsme si nechali poradit, kudy že to na hrad Valečov. Pak jsme již bez
problémů cestou na hrad Valečov míjeli Drábské světničky a
posléze dosáhli hradu Valečov. Tam jsme zakoupili novou mapu a problémy se
zdály být zažehnány.
- Na další hrad (Kost) jsme se
rozhodli, po poradě s kastelánem na Valečově, dojet raději po silnici,
protože cyklostezka měla být rozježděna "chuligánama" na čtyřkolkách. Když
se ale silnice opět setkala po několika kilometrech s cyklostezkou v
Branžeži, vydali jsme se po nahlednutí do nové mapy, po lesních
cyklostezkách. Cesta se zdála být kratší a příjemnějším terénem. Leč
chuligáni na čtyřkolkách zřejmě řádili i na této cyklostezce a řádně
ji rozjezdili. A tak jsme místy kola vedli, protože v 15 cm vrstvě písku, se
opravdu jet nedá.
- To že nám nesouhlasí údaje na mapě s realitou, bylo sice zarážející, leč
ukazatele v Branžeži jasně hovořily, že cesta vede k cíli naší
cesty, na hrad Kost. Když už bylo jasné, že cestu
nerozjezdili chuligáni na čtyřkolkách, ale lesníci drancující naše lesy a
poslední km jsme kola přenášeli do kopce po větvích stromů, dostali
jsme se konečně na rozcestí, kde byly další ukazatele na hrad
Kost.
- Vzhledem k tomu, že budovy byly na mapě vpravo, ale ve
skutečnosti byly vlevo, jsme se zeptali místních domorodců, kde že se
to vlastně nacházime? Ke svému zděšení jsme se ocitli v Kamenici, která byla
o pár Km dál od našeho cíle. Po porovnání naší mapy zn. KOMPAS s
mapou na rozcestí, bylo vše zcela jasné. Naše cesta, po které jsme se vydali
a na naší mapě končila v Srbsku , vedla ve skutečnosti do Kamenice a byla na
naší mapě namalována o dvě cesty severněji.
- A tak jsme se, zhlouplí blouděním a únavou, hned na
první křižovatce vydali opačným směrem (nu děláme to často) a
dojeli jsme málem do Jičína. Na hrad Kost jsme dorazili psychicky zcela
vyčerpáni a téměř ve večerních hodinách. bufet byl sice ještě
otevřený, ale vařit kafe se tu zřejmě teprve učili. A tak
nás ani neosvěžilo, ani nezlepšilo náladu. Konec
dobrý vše dobré – z hradu Kost vedla naštěstí !! široká přehledná silnice
přímo do Turnova krásným údolím mezi skalami Českého Ráje, brzy jsme
zapomněli na všechny útrapy cesty i na to, že jsme nestihli navštívit
Mariánskou vyhlídku u Hrubé skály a hrad Valdštejn. Však není všem dnům
konec.
- Hrad Kost nám byl zcela jistě tento den zapovězený, a protože jsme tento
zákaz porušili, Láďa poslední dva km dojel na poloprázné pneumatice a na
hradu musel vyměnit duši. A ačkoliv pečlivě prohlédl plášť a odstranil suchý
trn, ráno našel zadní kolo opět prázdné a v díře po trnu kamínek.